JAK NA TO? ZDRAVÍ A FUNGOVÁNÍ NAŠEHO TĚLA.

 Honza Heger - fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého

         V úvodním článku se podíváme na informační základ o zdraví a na to, jak naše tělo vlastně funguje a co pro něj musíme dělat, aby tomu tak skutečně bylo. Mé další články budou směřovány na základy výživy a zdravého stravování, ale pro lepší pochopení jsem zařadil na úvod takový průlet informací ohledně našeho zdraví a hlavně fungování našeho těla.
        Hned na úvod chci zmínit, že všechny články budou směřovány k vám, obyčejným „smrtelníkům“, kteří chtějí nějakým způsobem začít se zdravým životním stylem, začít hubnout nebo se jen prostě cítit lépe. Další důležitá věc, která v tomto oboru platí je – „Sto lidí, sto různých názorů“. Je tomu skutečně tak a hlavně z praxe vím, že každému sedí něco jiného a každý člověk je „originál“ a on sám si musí přijít na to, co mu vyhovuje a funguje nejvíce. Ale o tom později …

CHEMICKÉ REAKCE?

         Z pohledu fyziologie je naše tělo systém řízených chemických reakcí. Pokud tyto reakce probíhají správně, mluvíme o zdraví. Pokud probíhají málo nebo špatně, mluvíme o nemoci a až přestanou probíhat úplně, mluvíme o smrti. Stěžejním je to, že má-li nějaká reakce proběhnout, musíme dodat materiál ve správném množství a kombinaci a patřičné podmínky k jejímu průběhu.

Co je pro naše tělo „materiál“? Vzduch, voda a výživa.

Co jsou „podmínky“? Aktivita a odpočinek

Všechny procesy v těle jsou složité a nechci zde zacházet zbytečně do detailů. Proto ve zkratce …

                   Naše tělo funguje jako továrna, pojďme ho k ní tedy na chvíli přirovnat. K tomu, aby vše fungovalo tak jak má, potřebujeme vedení, strojní zařízení a zaměstnance.

Vedení – mozek a nervy – ovlivňují vše v našem těle. Děje se tak na základě dědičné informace DNA, kde je napsáno, že jsme lidmi, máme přijímat kyslík a miliony dalších věcí. Také je tam napsané, jak se naše tělo bude chovat ve zdraví, nemoci, při dlouhodobé námaze apod.

Strojní zařízení – ostatní orgány – umožní plnit to, co si vedení usmyslí. Jsme závislí na příjmu látek z okolí – plíce pro výměnu plynů a trávicí systém pro příjem a zpracování potravy – jejich další úpravu – játra – výrobu finálních chemických látek důležitých pro tělo atd., atd. Pro nás je v tuto chvíli důležité, že každá orgán pracuje jako stroj.

S těmito stroji pracují zaměstnanci (tělní chemie) – v našem těle jsou desítky tisíc různých druhů chemických látek, kdy každá má nějaký přesný účel. Můžeme je rozdělit jako zaměstnance v nějakém podniku.

Kdo ví, co se bude dělat? Hormony – jsou to látky, které dokáží spouštět a tlumit činnost jednotlivých tkání. Dávají rozkazy ke konkrétní činnosti dělníkům.

Kdo udělá? Enzymy (dělníci) – jsou to látky, které pracují. Mění jiné chemické látky podle příkazů. Různě je štěpí, spojují, přehazují atd.

Kdo zajišťuje spojení? Transportní látky – příklad může být cholesterol nebo hemoglobin. Úkolem je nějakou látku kontrolovaně na sebe navázat a když jsou krví zaneseni do cílové tkáně, tak od sebe tu látku zase odpoutat.

Kdo přebírá? Receptor – bílkovina, která je smotaná do obalu buňky, která dokáže přitáhnout konkrétní látku. Živiny nemají řídítka, proto je musí z proudu někdo chytnout. :-D To dělají právě receptory.

Kdo chrání? Imunitní systém – prvotní ochranu zajišťuje nespecifická imunita. Jsou to takoví malí hlídači, kteří se snaží cizorodé látky zničit. Pokud se jim to nedaří, nastupují bílé krvinky.

Když toho svého „zaměstnance“ svléknete do naha, zůstane vám bílkovina – proto jich ve stravě potřebujeme dostatek, aby v nás měl kdo „dělat“. Všechny mikroživiny – vitamíny, minerály, stopové prvky, mastné kyseliny, rostlinná barviva a látky dodávající chuť, které přijímáte stravou, to je nářadí.

Pomocí příslušného hormonu dojde k aktivaci jedné tkáně, několik enzymů po sobě ten „tovar“ zpracuje, pak přijde na řadu transportní bílkovina, ta náklad předá na určené stanoviště. Zde vyvolá přítomnost tovaru chemickou odezvu, na základě které přijde další hormonální odpověď, nastartuje se činnost dalších enzymů a tak dále dokola, než je „tovar“ upraven do finální podoby. Problémem je, když z tohoto řetězce plného reakcí jedna vypadne. Dojde ke zborcení celého řetězce. Proto je důležité mít kompletní spektrum živin v jídelníčku. Z bílkovin tvoříte hmotu orgánů. Sacharidy potřebujete, aby dodávaly tělu energii. Tuky jsou v těle důležité jako rozpouštědlo a součást některých hormonů.

Z ČEHO ZÍSKAT ENERGII? 

Nyní se podíváme na to, jak to je s tou zmiňovanou energií a kde a jak ji můžeme vlastně získat.

Vaše tělo je soubor chemických reakcí. Ty potřebují energii. Energii přijímáme stravou. Jsou tři druhy potravin, ze kterých ji můžeme získat. Sacharidy, tuky a bílkoviny. Liší se mezi sebou tím, jestli nám dodají energii, kterou můžeme využít okamžitě a energii, kterou tělo uloží do tuku a dřív, než přes noc ji z něj stejně nezvládne vytáhnout. Dalším kritériem je čistota výroby – kolik odpadu se vytvoří při zpracování toho kterého zdroje. Posledním kritériem jsou okolnosti, které budou panovat při využívání toho kterého zdroje.

Doposud jsem napsal, jak by se to dělat mělo. Teď musím začít tím, jak se to nemá a postupně se budeme snažit odbourávat to špatné.

BÍLKOVINY JAKO ZDROJ ENERGIE: 

Jaké okolnosti ovlivňují využívání bílkovin jako paliva? Stane se tak při dietě, kdy člověk přijímá příliš málo sacharidů. Nemůže-li vyrobit krevní cukr jednoduše a čistě ze sacharidů, vyrobí si tu samou látku neefektivně a špinavě z bílkovin. Ale protože je energie potřebná hned, tělo si vezme ty nejdrobnější dostupné bílkoviny – zaměstnanci, především imunita. Představa, že sacharidy jsou jed a zlo je mýtus, který se bohužel nedaří z mysli „dietářů“ odstranit. Ba naopak, spalování bílkovin sebou nese šílenou produkci odpadu, protože tělo si z bílkoviny vezme akorát uhlíkový řetězec, ze kterého musí sundat všechno, co na něm bylo nabalené a dělalo z něho bílkovinu. Takže základní informace zní – Bílkoviny jsou jako zdroj energie krajně nevhodné!!!

Druhý stav, kdy člověk spotřebovává bílkoviny jako palivo je vážnější. Když nedostáváte delší dobu dost využitelné energie pro bazální metabolismus, tělo se začne zbavovat tkání, které té energie spotřebovávají moc. Tím sníží požadavky na množství energie bazálního metabolismu a rozložené tkáně použije k jeho nakrmení. Jinak bazální metabolismus je množství energie, kterou člověk spotřebuje i když nic nedělá. Je to MINIMÁLNÍ hodnota toho, co potřebujete sníst, aby si tělo nemyslelo, že je hlad. 

TUKY JAKO ZDROJ ENERGIE: 

Tuky jsou nejbohatším zdrojem energie. Jejich nejdůležitější funkce jsou v organismu poněkud jiné. Je to hlavně důležité rozpouštědlo vitamínů A, D, E a K a dalších živin. O vitamínech si také povíme něco v dalším článku. Mastné kyseliny v krvi jsou také zdrojem energie, ale pálí se až po 25–30 minutách. Tak, jak jsou cukry rychlé a pomalé, tak i tuky mají rozdílnou rychlost spalování podle délky řetězce. Čím delší řetězec, tím lepší.

SACHARIDY JAKO ZDROJ ENERGIE: 

Sacharidy toho samozřejmě umí také mnohem víc. Jejich nejdůležitější funkcí je dodávat nám okamžitou energii. V krvi je rozpuštěný krevní cukr – glukóza. Je důležité, aby tam byl rozpuštěný v určité koncentraci. Když je ho málo, cítíme se slabí a upadáme do mdlob. Pokud je ho moc, je krevní prostředí přesyceno a tělo se snaží cukru zbavit. Doslova ho rve do buněk, což se jim přestane rychle líbit a začnou se časem bránit – sníží se počet míst, kde se může navázat inzulin, který do buňky cukr dostává. Tomuto jevu se říká inzulínová rezistence a dlouhodobě vede k cukrovce. Cukrovka je vlastně neschopnost dostat cukr do buněk. Buď, že si neumíte vytvořit inzulín – 1. typ a nebo si ho vytvořit umíte, ale buňky na něj nereagují – 2. typ. Když je v krvi cukru příliš a buňky ho už nemůžou přijímat, mění tělo cukr na tuk. U potravin se udává dvojí hodnota.

K ČEMU NÁM JE GLYKEMICKÝ INDEX (GI) ?

ten označuje, jak rychle se zvedne hladina krevního cukru po požití té které potraviny. Zjednodušeně – jak rychle se sacharidy z daného jídla rozpadnou pomocí enzymů až na krevní cukr a nasytí krev. Druhá hodnota je Energetická – kolik je tam celkem energie. Když si vezmete sacharidovou potravinu s nízkým GI, třeba celozrnné pečivo nebo těstoviny, tak ty jsou plné pomalu se rozpadajících sacharidů. Hladina cukru v krvi nekolísá. Je to ideální stav. Potraviny s vysokým GI jako je bílý cukr nebo bílá mouka, to je jiná. Rozpadnou se rychle a krev se přesytí glukózou. Vysoká glykémie dělá ještě jednu věc. Mění pH vnitřního prostředí. Zjednodušeně dává možnost tvorbě nepřátelských mikrobů, plísní a zánětů.

Opět se dostáváme k tomu, co jsem psal nahoře. Tělo potřebuje energii, bez diskuze. Ale její zdroje mu musíte dodávat v takovém množství (minimálně pro potřeby bazálního metabolismu), v takových intervalech (porcích) a takové podobě (sacharidové potraviny s nízkým GI), aby je mělo šanci využít. Teprve potom budeme moci regenerovat a mít klid na práci.